Cena filmového festivalu ČZU míří do Nizozemí

Velkou cenu Life Sciences Film Festivalu 2016 spojenou s finanční odměnou 3000 eur získal nizozemský film Farmáři půdy (Soil Farmers) režiséra Jorise van der Kampa.

Režisér Joris van der Kamp v roce 2012 spoluzaložil iniciativu Future Farmers in the Spotlight, filmařský projekt s cílem podporovat mladé udržitelně hospodařící farmáře v Evropě. Jeho film Farmáři půdy (Soil Farmers), jejž festivalová porota ocenila Velkou cenou LSFF 2016, je citlivý příběh pěti nizozemských farmářů, kteří nalezli vlastní způsob, jak sledovat a vylepšovat půdu a pěstovat tak zdravou potravu, aniž by ničili krajinu. Film přináší čerstvý pohled na věc i překvapivé informace o vesmíru pod našima nohama, který tak často bereme jako samozřejmost.

Pane režisére, gratulujeme k vítězství!

Je to pro mě velké překvapení. Jsem nadšen! Jádrem filmu jsou pozitivní příběhy pěti farmářů, a proto se zřejmě film setkává s pozitivní odezvou u nás, v Německu, v Moldavsku, kde jsem byl minulý týden, i zde v Česku.

Vystudoval jsem tuto problematiku na univerzitě. Nikdy jsem nepředpokládal, že budu filmař. Po studiu jsem pracoval jako zemědělský konzultant. Ale chtěl jsem pracovat vlastníma rukama. Začal jsem proto jeden den v týdnu pomáhat na farmě. Moje manželka, v té době ještě moje přítelkyně, navštěvovala kurz pro začínající zemědělce a řešili jsme oba otázku, co kdyby se z nás se stali farmáři. Není snadné stát se zemědělcem, aniž byste vyrůstal na statku.

Jak jste si na ni odpověděli?

Rozhodli jsme se objet mladé zemědělce po celé Evropě a promluvit si o jejich zkušenostech, především zda mohou postupovat udržitelně a zda je to uživí. Nakonec jsme absolvovali patnáct návštěv a natočili o nich krátké dokumenty. Poprvé jsem držel v ruce kameru a přemýšlel, co natočit. Naštěstí můj dobrý kamarád je filmař, a hodně mi radil. A stejně jsem udělal všechny možné chyby. (smích)  Ale postupně jsme se učili a téma lidi zaujalo. Dokumenty lidé sledovali na různých setkáních a jednoho dne jsem dostal nabídku: „Co kdybys udělal dokument zaměřený na udržitelný přístup k půdě?“ Nadchlo mě to. Vždyť ten nápad spojoval oba mé velké zájmy – půdu a filmování. Díky konzultační praxi jsem měl mnoho kontaktů, ale ne každý dobrý farmář je zároveň dobrý vypravěč. Nakonec zůstalo těch pět statečných. Film vznikal dva roky.   

Jak natáčení probíhalo?

Věděl jsem, co bych od nich chtěl slyšet, a trpělivě jsme čekali, zda se k tomu dostanou. Nedal jsem jim otázky předem, nechtěl jsem, aby se nějak připravovali. Aby vymýšleli, co mají říct. Bylo by to jistě chytré, ale nepřirozené, neautentické. Bylo to náročné, museli jsme pohotově klást ty správné otázky, pak jsme museli vybrat to nejvýstižnější z deseti hodin rozhovorů a vytvořit z toho příběh.

Čemu se chcete věnovat v budoucnu?

To je správná otázka! (smích) Lidé říkají, že to je bláznivé, ale mám představu, že budu farmářem na částečný úvazek. Když se mi podaří vytvořit dobrou partu, jsem přesvědčen, že to je možné. Když se věnujete tomu, co vás naplňuje, cesta se vždycky najde.