Připomínáme si justiční vraždu právničky a bojovnice za práva žen Milady Horákové, která byla před 70 lety odsouzena a popravena během komunistických politických procesů.
Milada Horáková po studiu práv vedla na pražském magistrátu oddělení sociální péče. Působila v ženském hnutí, byla členkou sociálních spolků. Za války se zapojila do odboje, za což byla v roce 1944 odsouzena k osmi letům vězení. Po válce byla zvolena poslankyní za národně socialistickou stranu. Mandát po komunistickém převratu v únoru 1948 na protest složila. Později byla obviněna z velezrady a spiknutí. Rozsudek trestu smrti padl pro ni a další tři obžalované 8. června, Horáková odmítla požádat o milost, učinili to za ni její otec a dcera Jana. Před trestem smrti ji ale nezachránilo ani to, že za milost o její život žádala řada světově významných osobností, mimo jiné Winston Churchill, Bertrand Russell, Eleanore Rooseveltová nebo Albert Einstein.
Její obětavost pro druhé, neústupnost v boji proti totalitě za svobodu a demokracii jsou nevídaným symbolem statečnosti.